Tomáš Ujfaluši
Tomáš Ujfaluši-Životopis
Sebevědomý slogan sportovní firmy, kterou propaguje, hlásá: Nic není nemožné. Když Tomáš Ujfaluši na jaře pózoval pro kolekci reklamních snímků, ještě netušil, že letos prožije opravdu všechno. Peklo po vyřazení z mistrovství světa, na němž se podepsal svými chybami, vystřídal očistec korupční aféry v Itálii, do níž se zapletla i jeho Fiorentina. Zocelený sérií pádů míří reprezentační obránce zase zpátky do ráje. "Já jsem silný," tvrdí o sobě.
Narodil se 24. března 1978 a někteří lidé mu říkají »Český Beckham«. Přídomek není zase tak úplně od věci. Rodák z Rýmařova si dopřává vše, o čem se úspěšnému fotbalistovi může zdát. Hraje ligu mistrů světa v italské Fiorentině, i když kvůli trestu za korupční aféru letos bude úspěchem záchrana. Nemusí to však být jeho poslední působiště. Třeba se se skutečným Davidem Beckhamem setká v jednom mužstvu. "Real? Každý má svůj sen. I já," přiznává.Líbí se něžnému pohlaví, jenže obdivovatelky mají smůlu - je totiž šťastně ženat. S manželkou Kateřinou vychovává dceru Kačenku. Jména obou žen svého srdce si dokonce nechal vyšít na kopačky, které mu v Adidasu vyrobili na míru. I to má s anglickou ikonou společné.Navíc nehřeší jen na svůj přirozený sportovní talent. Sudičky mu nadělily i inteligenci. "Udělal jsem i přijímačky na vysokou, ale ani jsem nezačal. S fotbalem to nešlo dohromady," vysvětluje.
Jak neuměl radost z gólu aneb Ujfaluši má svůj styl
Neodmítne charitativní módní přehlídku ve prospěch Nadace Terezy Maxové, předvolební kampaň ODS ani pózování pro předního fotografa Ondřeje Pýchu. Taky má vlastní internetovou stránku ujfalusi.fiorentina.cz, na auto si kdysi připevnil espézetku SE-XY a v reprezentaci střádá do kasičky coby týmový pokladník. Z Tomáše Ujfalušiho se ve Florencii zkrátka stává vpravdě renesanční muž každým coulem. Nadchne se pro všechno, ale zároveň platí, co o sobě tvrdí: "Mám svůj styl." Tohle je tedy jeho svět...
Malé Miláno
Vytříbený vkus se projevuje hlavně v oblékání. "Už v Olomouci jsem se snažil chodit dobře oblečený. Jenže když žijete jenom tam a nedostanete se do Prahy, nemáte takový přehled, co se zrovna nosí. Je tam malý výběr. V Hamburku už to bylo mnohem lepší a Florencii se dokonce říká Malé Miláno," libuje si. V módní Mekce se na perfektně sladěný oděv a doplňky klade velký důraz. Kabinu Fialek nevyjímaje. "Módní policie tam funguje hrozným způsobem. Musíte si dávat velký pozor. Na ramínku hanby mi ale nikdy nic neviselo a navíc se teď už pomalu dostávám do role toho policajta," říká. Vybrané kousky přitom nemusejí pokaždé provětrat kapsu. "Dívám se i na cenu, jsou to přece jenom peníze. Je rozdíl, když za něco dáte tisíc eur anebo jenom čtyři sta. Myslím, že cenu si hlídá každý, jenom si to třeba nepřizná," tvrdí obránce.
Vousatá sázka
Nezaměnitelnou image mu dodávají i typické dlouhé vlasy. "Kdybyste mě viděli ostříhaného nakrátko, řekli byste mi osmnáct devatenáct let," nadsazuje. V poslední době mu však začalo bujet také pořádné strniště. "Manželce se to líbí, pokud to není extrémně dlouhé," prozrazuje. Holicí strojek však neodložil do neceséru jen z vlastní vůle. Bylo v tom něco víc - hecování s kamarádem Markem Jankulovským. Dva sváteční střelci si plácli: Dokud nedáme gól, neholíme se! "To byla hodně odvážná sázka, aspoň v mém případě. Ale chtěl jsem to vydržet do zápasu se San Marinem, kde jsem cítil šanci skórovat," zmiňuje říjnový duel s outsiderem, v němž si chtěl každý dosyta zastřílet. Jemu však do sítě nic nespadlo a závazek stejně nesplnil. Podlehl tlaku okolí a shodil rašící vous. "Spoluhráči na mě doráželi. I Brocchi z Milána mi psal, že to nevypadá pěkně," směje se. A jak to dopadlo se sázkou? "Jankul toho góla sice za Milán dal, ale oholil se už o týden dřív. Takže tu sázku jsem vlastně vyhrál já," pýří se Ujfaluši.
Tichá oslava Kdyby však obránce Fiorentiny přece jenom rozvlnil síť, nastal by jiný problém. Vyšel najevo při reklamním focení pro firmu Adidas. "Probíhalo to až překvapivě hladce, ale pak mi řekli, abych zahrál radost ze vstřeleného gólu. To byl zádrhel," vypráví Ujfaluši, jenž se po nečekaném pokynu režiséra začal smát a uvedl tvůrce reklamy do rozpaků. "Povídám jim, že jednám instinktivně a že nemám nic nacvičené. Navíc moc gólů nedávám, a když už, tak to dopadne jako v Ascoli," připomíná svůj jediný dosavadní úspěch v Serii A. Zaznamenal jej v zápase, který se odehrál bez publika. "Ten gól padl v 50. sekundě, na tribuně ani noha. Než jsem si stačil rozmyslet, co udělám, sesypali se na mě spoluhráči," stěžuje si. Příště ponechá oslavu branky osudu: "Člověka vždycky něco napadne."
Africké prokletí
Nápad pomoci keňským pouličním fotbalistům se zrodil v hlavě Ujfalušiho bratrance Robina, jenž se v projektech na podporu Afriky angažuje. "Potom co jsem viděl fotky od bratrance, začal jsem myslet na to, jak tam lidi žijou. Když mi řekl, jestli bych jim mohl něco koupit, dal jsem mu peníze a on za ně pořídil balony a trička," vrací se k začátkům spolupráce. V létě se slavnější z obou bratranců do aktivit společnosti MYSA sám přímo zapojil. "Koupil jsem dresy na turnaj a zahrál si s kluky z Keni. Prohrál jsem, takže po Ghaně to byl už druhý africký tým, se kterým jsem zažil porážku. (směje se) Tak doufám, že přijde do třetice všeho dobrého," vtipkuje. V hlavě už se mu mihla i další myšlenka: adoptovat v Keni na dálku dítě. "I s manželkou jsme o tom mluvili. Pak do toho vstoupilo narození Kačky, ale časem se to možná otevře. Teď si chceme užít malé, má ten nejlepší věk. Začíná chodit a mluvit, tak to chceme prožít naplno," líčí.
Zahrada rajských potěšení
Kvůli starostem o roční Kačenku šidí jednu z velkých zálib: golf. Není čas. "Až malá vyroste, zlákám obě Kateřiny, aby chodily hrát se mnou," plánuje. Zatím tráví volné chvíle hlavně v pronajatém domě v centru Florencie, kam nedávno přestěhoval manželku s dcerkou. Kousek od mostu Ponte Vecchio našla trojice oázu klidu. "Ani byste neřekli, jakou tam máme kouzelnou zahradu. Našla to Kateřina, chce se cítit bezpečně. Ten dům, kde jsme bydleli předtím, byl totiž hodně na vesnici. Člověk potřeboval auto, aby se dostal do centra, kde je navíc problém s parkováním," vysvětluje. Dům vlastní dáma, která v Toskánsku pěstuje víno. "Nestal se ze mě vinař, ale jako všichni, kdo hrají v Itálii, si sklenku k večeři dám. Piju jenom červené," dává přednost doruda zbarvenému moku.
Nevrátím se!
I doma v Olomouci chce v budoucnosti koštovat lahodné druhy. "Jednou se nám tam určitě bude líbit. Tedy pokud se nepřestěhujeme do Prahy," nechává si zadní vrátka. Hnízdečko, které s manželkou v hanácké metropoli buduje, už je každopádně skoro hotové. "Dole je i herna. Chtěl jsem tam mít golf, ale od toho jsem se odklonil. Bude tam jen kulečník a televize, abychom mohli s kamarády hrát na playstation," těší se. Kdy se v rodinném sídle usadí?"Ještě pět šest roků strávím v zahraničí. Nemám v žádném případě v plánu vrátit se do české ligy," odmítá riskovat. Na olomouckém stadionu má však dveře otevřené. První věta šéfa Sigmy Jiřího Kubíčka po Ujfalušiho odchodu do Hamburku totiž zněla: Držím ti místo v kanceláři. "Uvidíme. Ještě nevím, co mě bude zajímat. Trénování mě ale absolutně neláká," zavrhuje obránce myšlenku na kariéru plnou stresu. Něco však může říct s jistotou už nyní: "Jednou budu mít spoustu času a už teď jsem zvědavý, jak s ním naložím." Tak činorodý chlap se však určitě nudou kousat nebude...